Mončátkovy stránečky

Otec:A 1/1 x paint horse

Ricky je strakatý (teď už) valach z velmi milou a oddanou povahou,koupili jsme si ho když mu bylo 1,5 roku.Na první pohled jsem věděla,že to bude krásný koník z velkým srdcem.A byl.Ikdyž vždycky přez zimu jsme měli velké pochyby,protože Ricky se stával vyhublým puberťákem,který neé a neé přibrat.Ale když nastalo Jaro a vykvetly první pampelišky,on se stával krásnějším a krásnějším.Nastal čas obsedání.Obsednutí bylo bez problému...Ricky se učil rychle a pilně.Na vyjížďkách to byl vyjímečný koník.Na hubertech se předváděl....Opravdu krasavec.Ricky z Kathy se snažili o hříbátko a my jim v tom nebránili...nám se ale zdálo že klisna nezabřezla a tak jsme to jednoduše hodili za hlavu,ale ooouvej......Mě ale nadešel čas učení a musela jsme se připravovat na maturitu.Koně jsme se chystala prodat.O koně neměl nikdo starat a mě nic jiného nezbývalo.Podali jsme inzerci na oba dva.První přišel na Kathy,ale ti si to vlastně nakonec rozmysleli a sestře Natalce (o tom jsem ještě nevěděla) spadl kámen ze srdce.Prosila mě abych Kathy neprodávala...chtěla si ji nechat.Kathy jsem ji nechala ale Ricky byl na prodej dál.Zavolala jednou,jedna paní a přectavila se jako Světlana Nálepková.Koníka si přijela poohlídnout a výsledek byl jasný.Koupila si ho.Mého strakáče si odvezla.Na jednu stranu jsem byla ráda ,že se dostal do tak dobrých rukou ale na druhou stranu jsem brečela jak malá ,protože tahle ta konňská osobnost pro mě moc znamenala a najednou ffffffffffffffffrrr a už je pryč.To mě bolelo.Teď se Ricky jmenuje Apač a v současné době si užívá westernového výcviku.Táááááákže ať se ti daří ve westernu ty "můj" strakáči!!!!!!!!!!!!!

No březost klisny jsme zjistily nakonec ve "vysokobřezosti".Seéégru každý drbal za to,že ji takhle vykrmuje,že je strašně obéznííí!!!!!Teď se jí zároveň musím omluvit,protože sem ji drbala asi nejvíc a nadávala jsem ji za to,že jí takhle vykrmuje.Ona přitom byla "svatá" protože koni dávala nadále to co jsme ji řekla na začátku!Taky mi to bylo divé a tak jsem se šla podívat do stáje za Kathy.Bylo mi to jasnééééééééééééééééééé,Kathy bude mít hříííbátko!!!

Matka:Ruský kůň

Kathy:

Přestavte si stádo divokých koní běžící do nekonečna stepí a vlající hřívy zaplétané větrem.Koně kterým srdce tluče jenom pro svobodu.Taková je Kathy.Kůň,který je Šťastný když je svobodný(vždycky jsme se snažili aby Kathy nechyběly velké výběhy a pastviny,ale Kathyně to nestačilo ,takže jsme se mnohokrát lítali po okolí a hledali naše ztracené koně),Tohle je Kathy ,když může závodit z větrem a ukazovat svou krásu na každém rohu.Byla transportována z Ruska jako ještě nezkušený mladý kůň,který znal život jenom ze strany přírody,ale (Bohudík)ne lidí.Vyměnila mnoho majitelů dobrých i zlých a jak ten život šel tak se sbírali i zkušenosti.Z bojácného mladého koně z nejistou budoucností vyrostla klisna,která nám všem změnila život.Kdo znal Kathy určitě ví jak velká a přísná to byla učitelka,její bojovnou vůli a spolehlivost lze přirovnávat ke rytířova koni.Její pohled nebyl dominantní a ani vzhled,ale vždycky si prosadila své nejvyšší místo.Byla a je je neobyčejně dobrá a starostlivá matka,která by za svoje hříbě dala klidně i život.Ale měla jednu malou vadu na kráse,pří transportu z Ruska ztratila pravé oko,ale to jak si své tělo uměla nést a jak si sama přešlapovala a ukazovala ten pravý ruský mimochod jen aby se líbila,tohle všechno její vady na kráse zakrylo.Byla skromná a otužilá a to jen díky drsnému a krutému kraji ve kterém žila za mlada.Z Ruských stepí si přivezla neobyčejně ohnivý temperament,který nám kolikrát způsoboval velmi bolestivé puchýře,vlastně vždy jsme přišli z vyjížďky z odřenýma rukama od otěží a byli jsme unavení a bez sil,ale Kathy šla hrdě a bez známek únavy.Každý jí měl problémy zastavit .V okolní vesnici se kdysi konaly menší dostihy a Kathy tam samozřejmě nemohla chybět.Tři závody docválala první,ale ten čtvrtý doběhla druhá(z důvodu ošklivého pádu).Její bojovnou vůli a chut jít dopředu a nevzdávat se ,zdědily i její potomci jako např.:Jurášek,Carmen, a Kathleen,která zdědila její dominanci a příjemnou povahu.Dneska je Kathy již 25-ti letou babičkou,která má za sebou mnoho krásných prožitých chvil.Když se podívám do jejích očí,už nevidím tu pravou jiskru která tam byla vždycky,Kathy totiž chybí podvečerní vyjížďky do hor a dovádění z ostatními koňmi,díky jejím již vydováděným kloubům a plícím které už toho „nadýchali“ si nemůže dovolit co vždycky mohla.Vím,že takového koně jako je ona už nikdy nepotkám,ale budu se snažit toho kousky Kathyny hledat v Kathleen,která jako jediná z jejich potomků zdědila její bojovnou a dobromyslnou povahu. Koně ,kteří doběhli do cíle jako první nebo něco skvělého a jedinečného dokázali si zaslouží nést název LEGENDY,ale pro mě je Kathy jedinou legendou,protože kůň který dříve měl dojet na porážku a pak jako jeden z mála vyvázl smrti,prošel kus cesty životem ,prošel dobrým i zlým,hezkým i nehezkým a neztratil chut žít,ale naopak chtěl si to zlé nahradit dobrým a příjemným, tohle je pro mne legenda.

Tak tohle něco "krátce" o naší babičce